Skupina plazů a obojživelníků není u většiny  lidí moc oblíbena, někteří k nim mají dokonce odpor.Vyvolávají v nás obavy, bojíme se jejich případného jedu, štítíme se slizu a kdoví čeho ještě. Všechno je ale v nás jen díky již od dětství vnucovaným předsudkům a obyčejné neznalosti. Časy se naštěstí mění, v televizi je spousta dokumentů nahlížejících do života této opomíjené skupiny zvířat, popularitu získali i mezi chovateli pro svoji nenáročnost a zajímavý způsob života. A tak se v mnoha domácnostech setkáváme v teráriích s mnoha exotickými hady, ještěrkami a obojživelníky i s mnoha druhy tropického hmyzu a pavouků.

    Rád bych vás seznámil s nenápadnými druhy, které žijí přímo v naší blízkosti nebo za našimi humny. Snad nejčastěji se setkáme s naším nejrozšířenějším obojživelníkem, ropuchou obecnou, kterou přes svůj poměrně skrytý život můžeme brzy na jaře vidět ve velkém množství v obecním rybníce  při páření a kladení snůšek. Samečci v této době lákají své budoucí partnerky jemným cvrlikáním. Mimo sezonu rozmnožování máme šanci vidět ropuchu hlavně večer, nejlépe po teplém letním deštíku, jak loví pod uličními lampami různý hmyz. Pochutnají si ale rádi také na slimácích, za což by jim měli být vděčni hlavně zahrádkáři. Bohužel jejich rozvážný pohyb je jejich zkázou a pod koly aut jich každoročně tisíce skončí svůj život.

    Podobný způsob života má její  menší ale pestřeji zbarvená příbuzná ropucha zelená,  můžeme ji v naší obci potkat také po dešti na večerním lovu pod lampami veřejného osvětlení. Pravidelně, každé léto oba druhy ropuch  nacházím na zahrádce pod různými kryty, které mám pro ně připraveny. Stačí kousek starého prkénka nebo plochého kamene pod kterým vyhloubím menší dolík a do něj si rádi přes den zalezou.

    Všichni určitě známe dalšího člena této skupiny, zelenohnědého skokana skřehotavého. Žije po celý rok ve vodě a v její blízkosti, spatřit jej můžeme za slunných dnů jak se vyhřívá na březích rybníka a při vyrušení se  mohutnými skoky  ukrývá ve vodě. Jeho hlasité projevy jsou slyšet po celé léto.

    Posledním zástupcem žab, který u nás žije, je skokan hnědý. Zahlédneme jej spíše na souši, v trávě, ve stínu stromů nebo brzy na jaře ve vodě často ještě mezi tajícím ledem při námluvách.

    Hady a ještěrky  zde máme také. Slepýš křehký, jak už dnes všichni ví, není had ale beznohá ještěrka, rád obývá vlhká zarostlá místa, často jej najdeme při úklidu zahrad, ukrytého pod kameny, dřevem či různým haraburdím, živí se především slimáky a hmyzem, už pro to bychom jej měli chovat v úctě a ponechat mu pár úkrytů někde v koutě zahrady.

    Na travnatých slunných svazích se ráda vyhřívá ještěrka obecná, běžný druh po celé naší republice.Z hadů na podobných místech žije také užovka hladká, dorůstající velikosti kolem 60 cm.V Čechách je to již poměrně vzácný  druh, lidé si ji občas pletou se zmijí, kterou ale u nás nepotkáme. Na rozdíl od zmije má užovka hladká kulaté zorničky očí. Jde o společenské hady, nedávno jsem pozoroval na opočenském hřbitově dvojici pěkných dospělých jedinců jak se vyhřívají  na náhrobku jednoho našeho touchovického rodáka. Takovou milou společnost bych také neodmítl. Mládě na fotografii č.11 a 12 jsem našel přejeté na silnici pod Touchovickou strání. Zaznamenal jsem ji i ve staré těžebně hlíny za kravínem.

    Blízko vody žije užovka obojková, kterou snadno poznáme podle žlutých měsíčků na hlavě. Loví  ve vodě malé rybky, pulce a menší žáby. Bohužel i tyto hady jsem několikrát našel přejeté na silnici.

    Jak pomoci těmto zástupcům ubývající fauny? Stačí jim někde v rohu zahrady vyhradit koutek s hromadou větví, listí, suché trávy a podobného materiálů, ve kterém se budou ukrývat, rozmnožovat a zimovat.  Některé druhy mají v oblibě hromady kamení či různé na sucho postavené zídky s ponechanými dutinami. Dále nepoužívejme  chemické přípravky na hubení škůdců a ochranu rostlin, které bohužel mají  zejména pro citlivé obojživelníky spoustu dalších vedlejších negativních účinků.

     Pro druhy vodní a ve vodě se rozmnožující je vhodné založit zahradní jezírko jakékoliv velikosti, které si můžeme dovolit. Samozřejmě čím větší, tím lepší. Bohatě je osázejte vodními a bažinnými rostlinami a uvidíte,  že bez jakékoliv chemie a filtrace udržíte vodu čistou a biologicky činnou. Stačí svést do jezírka vodu z okapu, jen v době sucha je třeba občas doplnit vodou z vodovodu. Vynecháme ale určitě lákavou nabídku barevných koi  kaprů, kteří, zvláště v malém jezírku, působí jako desperáti a zanechají vodu kalnou bez života. Je zajímavé pozorovat, již po pár dnech, jen co se to rozkřikne, tu spoustu živé havěti: rychlé vážky a šídla, barevné motýlice, vodoměrky, potápníky, nezapomeňme ani na ptáky využívající vodní plochu jako vítané napajedlo, v dalších sezonách se určitě objeví žáby a jejich pulci nebo dokonce užovka obojková.

    V dnešní době, kdy malých vodních ploch ubývá, bývají často zahrádky jedním z mála míst, kde mohou tyto druhy žít. Je povzbudivé, že dnes již mnoho lidí vítá plazy, obojživelníky, ptáky či jiné živočichy na svých zahrádkách a snaží se jim vytvořit vhodné životní podmínky. Odměnou nám je nastalá přírodní rovnováha, omezení výskytu různých škůdců, zdravější výpěstky a hlavně dobrý pocit sebeuspokojení, že něco vracíme přírodě…

                                                                          Josef Tecl, 9.října 2015, Touchovice