Květena Touchovické stráně

22. 9. 2011

V blízkém okolí Touchovic, ve svazích východně nad vsí, na takzvaných bílých stráních se vyskytují u nás některé již velmi vzácné a chráněné teplomilné rostliny. Je zajímavé, že tyto prudké, většinou opukovou sutí vysypané stráně vytvořil svou těžební činností člověk. Dlouho se zde lámala opuka na stavbu místních domů a v místě zvané Zaječák se dolovala počátkem 20. století jílová hlinka, jejíž výsypky patří mezi nejcennější lokality vzácných rostlin.

Brzy na jaře vykvétá mezi pískovcovými skalkami tmavě fialově zbarvený, přísně chráněný koniklec luční český, jehož zvonkovité květy se po odkvětu mění na stříbřité, chlupaté kouličky. O něco dál, na pár metrech čtverečních roste tařinka horská, jejíž žlutě kvetoucí drobné rostlinky snadno přehlédneme.

Začátkem dubna se touchovické stráně rozsvítí žlutými polštáři mochny písečné. Světle modré trsy rozrazilu rozprostřeného se prolínají s chráněným kozincem rakouským a suchomilnou ostřicí nízkou. Nechybí samozřejmě ani zástupce z čeledi hluchavkovitých, mateřídouška panonská a časná, léčivka známá svými zklidňujícími účinky. Z jarních květů můžeme dále jmenovat: pryšec chvojka, devaterník velkokvětý tmavý, vítod hořký, šalvěj luční, šalvěj přeslenitá, pipla osmahlá, voskovka menší, jestřábník chlupáček.

Nejznámější a nejvýznamnější naší květinou je bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), jejíž mnohatisícové porosty jsou pod mobilním vysílačem v červnu, v době květu, vidět již zdálky, kdy svahy září bílou barvou. Její množství je tak výjimečné, že přilákalo ke studiu mnohé profesionální i amatérské botaniky, což svědčí i o významu této lokality. Současně s bělozářkou na několika místech ve stráni rozkvétá nádherný modře a zeleně kvetoucí modřenec tenkokvětý, jehož květy velice chutnají místním srnkám. Ale nemůžeme se na ně zlobit, jsou pro tyto porosty stepního charakteru důležité, nahrazují totiž, alespoň částečně, pastvu ovcí a koz, která se zde po staletí prováděla a na ochranu modřenců stačí položit pár trnitých větví kolem rostlin.

Nezapomeňme na velice zvláštní minirostlinku dejvorec velkoplodý z čeledi miříkovitých. Tento kdysi hojný polní plevel se dnes vyskytuje díky používání herbicidů velmi vzácně. Pod vysílačem si oblíbil opukovou suť těsně pod hranou stráně. Zajímavé jsou jeho plody, téměř jeden centimetr velké, ostnité dvounažky. Mezi plevele patřil kdysi i hlaváček letní, jehož oranžové květy lze občas zahlédnout na polích v okolí. Dalšími květinami touchovického léta jsou hlaváč bledožlutý, hlaváč šedavý, konopička úzkolistá, ožanka hroznatá, pelyněk ladní, pupava obecná, pcháč bezlodyžný, chrpa luční, chrpa čekánek, chrpa latnatá, hvozdík kartouzek, sesel fenyklový, prorostlík srpovitý, zvonek klubkatý, jehlice trnitá,úročník bolhoj, z trav strdivka sedmihradská, vousatka prstnatá, kavyl vláskovitý a mnoho dalších více či méně hojných druhů.

Ve stínu stromů najdeme i jednoho zástupce orchidejí, vemeník dvoulistý, jehož nenápadné, zelenavé květy se v trávě snadno přehlédnou.

Poslední na podzim nedaleko opukového lomu rozkvétá na kraji polní cesty jemnými modrými květy, dnes již velmi vzácný, hořeček brvitý. Jeho další nejbližší lokalitou na Lounsku je státem uznaná přírodní památka „PP Miocénní sladkovodní vápence“ v Tuchořicích.

S většinou zde uvedených květin se můžete, pokud jste je nezastihli živé v přírodě, potěšit na přiložených fotografiích. Jsem přesvědčen, že v sousedství Touchovic máme velmi významnou přírodní lokalitu, bohatou na mnoho dnes již vzácných druhů rostlin a živočichů, která by si zasloužila statut chráněného území. Tímto článkem bych rád přispěl k poznání a ochraně této botanické lahůdky. Josef Tecl